Obec Kunratice
Kunratice z Frýdlantského výběžku

Program rozvoje obce

PROGRAM ROZVOJE OBCE KUNRATICE_aktualizace - únor 2017 (1.21 MB)

Program rozvoje obce 2015 - 2020

OBEC KUNRATICE

Liberecký kraj

Kód obce: 530433

OBSAH

Úvod

ANALYTICKÁ ČÁST

  • Území
  • Obyvatelstvo
  • Hospodářství
  • Infrastruktura
  • Vybavenost
  • Životní prostředí
  • Správa

VÝCHODISKA PRO NÁVRHOVOU ČÁST

  • SWOT analýza
  • Vyhodnocení vazeb dalších koncepčních dokumentů

NÁVRHOVÁ ČÁST

  • Vize, dlouhodobé strategické cíle
  • Opatření a aktivity (priority, termíny, náklady a zdroj financování)
  • Způsob vyhodnocování a aktualizace dokumentu

AKČNÍ PLÁN (2015)

  • Zásobník aktivit

PŘÍLOHA: MAPA KATASTRU OBCE

Kunratice (pův. něm. Kunnersdorf) leží na severu Čech, ve Frýdlantském výběžku, asi 3,5 km západně od Frýdlantu při silnici nedaleko hraničního přechodu do Polska (nejbližší město Bogatynia).

Kunratice jsou jedna z nejstarších obcí na Frýdlantsku, jsou zmiňovány už roku 1377, kdy je uváděn plebán při zdejším kostele Všech svatých. Ležely při tehdy frekventované obchodní cestě z Frýdlantska na Žitavsko, což jim přinášelo prosperitu v době míru a škody v době válek. V 17. století došlo k prudkému úbytku obyvatel, protože zdejší protestanti se vystěhovali do Lužice. Později se zdejší obyvatelé bouřili proti nevolnictví, zdejší rychtář byl odsouzen v souvislosti s potlačením hnutí vedeného kovářem Andreasem Stelzigem v roce 1680. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhla obec na začátku 20. století:  ve 142 domech měla 833 obyvatel. V roce 1900 byly Kunratice napojeny na úzkorozchodnou trať spojující Frýdlant s Heřmanicemi a dále s městy Reichenau (dnes Bogatynia) a Žitavou. Provoz na trati byl ukončen v roce 1976. Rozmach zdejšího průmyslu dokládají dnes opuštěné tovární areály, částečně zlikvidované v 50. letech 20. století částečně využívané pro nové účely.

Kunratice jsou součástí svazku obcí Mikroregion Frýdlantsko, který spojuje všech 18 obcí ve Frýdlantském výběžku. Frýdlantsko je region posuzovaný jako hospodářsky slabá oblast a vykazuje značné územní disparity zejména v ekonomické a sociální oblasti.

Program rozvoje obce zpracovala MAS Frýdlantsko, z.s. v souvislosti se zpracováním komunitně vedené strategie místního rozvoje Frýdlantsko 2020 a na základě tvorby vize komunity (Na slovíčko, sousedé, 2012).

ANALYTICKÁ ČÁST

  1. ÚZEMÍ

Tab. 1   Statistické údaje (zdroj: Český statistický úřad, MOS – k 31.12.2013)

využití pozemků

Tab. 2   Základní charakteristiky obce a příslušnost k úřadům

Základní charakteristiky obce a příslušnost k úřadům

Územní vazby:

ORP Frýdlant, okres Liberec, kraj Liberecký

Člen DSO Mikroregion Frýdlantsko, Euroregion Nisa, MAS Frýdlantsko

Oblast cestovního ruchu: Jizerské hory a Frýdlantsko

Územní plán: 2006, aktualizace schválena usnesením zastupitelstva obce 2013.

Kulturně-historické hodnoty (zdroj: Anděl, R. a kol.: Frýdlantsko. Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Nakladatelství 555, Liberec 2002)

Dominantou obce je kostel Všech svatých, původně gotický, dnešní podobu určuje barokní přestavba z konce 18. stol. a úpravy z roku 1879. Na hřbitově lze nalézt hrobky majitelů zdejších významných průmyslových podniků z 19. století.

Komplex objektů bývalého statku včetně tzv. zámečku na jižním okraji obce je využíván zemědělskou firmou a nachází se ve značně zdevastovaném stavu.

Při silnici do Frýdlantu, na místě zvaném Tongrund se nachází pomník připomínající šarvátku z doby napoleonských válek. V roce 2013 byl pomník s velkým podílem dobrovolnické práce místních obyvatel obnoven a je zařazen do evidence válečných hrobů Ministerstva obrany ČR.

Objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek (zdroj: www.cs.wikipedia.org a Soupis nemovitých kulturních památek okres Liberec)

Areál kostela Všech svatých (kostel, márnice, ohradní zeď hřbitova se zastaveními křížové cesty)

Areál kostela Všech svatých

 

 

 

 

 

 

 

  • Rejstříkové číslo v  ÚSKP15866/5-4372
  • Poloha: střed obce 50°55′14,76″ s. š. / 15°1′30,92″ v. d., st.p.č. 102 a 159, p.p.č. 570

Areál kostela Všech svatých

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kaple Bolestné Panny Marie

  • Rejstříkové číslo v  ÚSKP53116/5-4374
  • Poloha: V polích východně od obce (poblíž Tongrundu), p.p.č. 1165/1

Kaple Bolestné Panny Marie

 

 

 

 

 

 

 

 

Krucifix

  • Rejstříkové číslo v  ÚSKP19677/5-4371
  • Poloha: u vstupu na hřbitov, p.p.č. 565/1

Krucifix

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V území se dále nacházejí objekty místně významné pro vývoj obce. Zejména se jedná o  hrázděné domy, typologicky zařaditelné mezi hornolužickou architekturu (podstávkové a hrázděné domy),  objekty drobné architektury

  • kříž u čp. 5 p.p.č. 1546/1
  • kříž u čp. 12 p.p.č. 233
  • kříž u čp. 151 p.p.č. 417/3
  • kříž u čp. 110
  • památník p.p.č. 1593/1139 (Tongrund)
  • pomník p.p.č. 744/1 „Červená brána“ (už jen nepatrné pozůstatky a pomístní název).

Některé objekty navrhoval už původní územní plán k místní ochraně:  

  • dům čp. 1 (bývalý zámeček, dnes sídlo firmy Agrofanda spol. s r.o.)
  • dům čp. 134 (škola)
  • domy čp. 56, 95, 109
  • dům čp. 18 (zemědělská usedlost).

Hodnoty území z pohledu obyvatel (zdroj: Na slovíčko, sousedé – Tvorba vize komunity, 2013)

Obyvatelé obce vnímají pozitivně udržované drobné památky (boží muka – „horní a dolní křížek“) a hřbitov, péči obce o veřejnou zeleň a veřejná prostranství, také dobré dopravní propojení – dostupnost jak na Frýdlant, tak do polské Bogatynie.

Negativně je vnímán stav některých objektů, včetně neudržovaných budov v centru obce (v soukromém vlastnictví) a kostela, existenci brownfields (3 zmapované objekty – bývalá továrna Marmeládka, čp. 1 a čp. 14), dopravní dostupnost vůči vnitrozemí ČR (směr Liberec). Brownfields však obyvatelé zároveň posuzují jako příležitost k rozvoji obce.

Blízkost státní hranice a sousedství s Polskem je vnímáno spíše negativně, projevují se špatné zkušenosti s přeshraniční kriminalitou, nespokojenost s chováním mladých lidí z Polska zejména na koupališti, obavy z dalšího rozvoje elektrárny Turów.

Budova základní školyMateřská školka

Budova základní školy                         Mateřská školka

Podstávkový dům Místní lidová knihovna

 

Podstávkový dům                          Místní lidová knihovna

OBYVATELSTVO

Tab. 4   Obyvatelstvo (zdroj: Český statistický úřad, Sčítání lidu, domů a bytů 2011)

Obyvatelstvo (zdroj: Český statistický úřad, Sčítání lidu, domů a bytů 2011)

tabulky s daty

Průměrný věk: 41,2 roku

Územní plán (2006) navrhuje počet obyvatel v rozmezí 380 – 420 obyvatel, při mírném nárůstu počtu ostatních uživatelů území (rekreace v objektech individuální rekreace a vliv cestovního ruchu cca 100 – 150 osob), celkem 480 – 570 uživatelů území.

Spolkový život

V obci funguje

  • TJ Sokol Kunratice (20 členů) – fotbalový oddíl
  • Hasiči Kunratice (104 členů) – soutěžní družstva mužů, žen a dětí, JSDH (20 členů)
  • Myslivecké sdružení (14 členů)

Pravidelné akce:

  • Merlin nohejbal – každoroční turnaj v nohejbalu
  • Kunratická stopa – pochod pro děti s plněním zábavných úkolů
  • Pohár obce Kunratice – každoroční hasičská soutěž
  • Jamparáda – každoroční soutěž ve výrobě domácích marmelád, džemů a zavařenin

Společenské zábavné akce – taneční zábavy, maškarní bál pro děti, pálení čarodějnic, dětský den, dětské soutěže a přehlídky (Kunratická paleta), turistický pochod Kunratická stopa, divadelní představení, rozsvícení vánočního stromu, mikulášská besídka, vypouštění balónků s vánočním přáním

Obec publikuje aktuální informace na www.obeckunratice.cz a vydává občasníkKunratický kurýr.

Situace z pohledu obyvatel (zdroj: Na slovíčko, sousedé – Tvorba vize komunity, 2012)

Obyvatelé Kunratic hodnotí pozitivně společenský život a pořádané akce, informační systém v obci, péči o starší obyvatele a fungování komisí při zastupitelstvu obce.

Jako negativa jsou hodnoceny nedostatečné příležitosti a chybějící zázemí pro setkávání mládeže a malý zájem obyvatel o pořádané akce, který je však částečně spojován s pracovním vytížením a vyjížďkou za prací.

HOSPODÁŘSTVÍ

Tab. 8   Hospodářská činnost (zdroj: Český statistický úřad, MOS – k 31.12.2013)

Hospodářská činnost

Tab. 9   Zaměstnanost – vývoj v letech 2001 – 2011 (zdroj: MPSV)

Zaměstnanost – vývoj v letech 2001 – 2011

Míra nezaměstnanosti přesahuje hodnoty v Libereckém kraji a České republice, v některých letech více než dvojnásobně.

Největším podnikem a zaměstnavatelem je Agrofanda spol. s r.o. zabývající se rostlinnou a živočišnou výrobou. Podnikatelé – živnostníci v obci působí v oblastech zahradnictví, stavebních prací (truhlářství, klempířství, zednictví, instalatérství) a dalších řemeslech (autoservis, elektroslužby).

V oblasti cestovního ruchu je na katastru obce aktivní zahraniční provozovatel autocampu Harta.

Jako zaměstnavatel funguje i obec, která zřizuje příspěvkovou organizaci Základní školu a mateřskou školu Kunratice a veřejnou knihovnu. Především pro údržbu veřejných prostranství a veřejné zeleně zřizuje obecní úřad s podporou Úřadu práce pracovní místa na veřejně prospěšné práce.

 

Výměra zemědělské půdy činí 685 ha, z toho půdy orné 472 ha, procento zornění 69 %. Lesní porosty se rozkládají v západní a v severovýchodní části katastrálního území. Půdy jsou zde střední a lehké, mírně podzolované. Klimatické poměry příznivé. Území obce se řadí do výrobního typu bramborářského s podtypem bramborářsko ječným (50 %) a bramborářsko žitným (50 %). Do r. 1990 hospodařil v území obce Státní statek, s.p. Frýdlant. Výroba byla zaměřena na pěstování obilovin, ozimé řepky, brambor a pícnin. Živočišná výroba na chov skotu s produkcí mléka a výkrm prasat. V 70. a v 80. letech byl postaven specializovaný závod na chov dojnic o kapacitě 720 kusů v územně vhodné poloze mimo obytnou zástavbu. Realizaci této výstavby se hospodářství Kunratice stalo specializovaným závodem pro chov dojnic uvnitř Státního statku, s.p. Frýdlant (výroba mléka). Po r. 1990 dochází v zemědělství Frýdlantského výběžku ke změnám, státní statek i následný zemědělský podnik, založený po privatizaci, zanikl. V Kunraticích byla založena společnost Agrofanda s.r.o. Pozemky má společnost pronajaté od PF ČR a od vlastníků pozemků, vlastní objekty čp. 1 a 14 (hodnocené jako historicky cenné, avšak ve velmi špatném stavu). Produkce firmy je zaměřena na skot bez tržní produkce mléka a mléčný skot (s prodejem mléka ze dvora). V území obce hospodaří dále celkem čtyři významnější soukromě hospodařící zemědělci, dále jsou zde chovatelé drobného hospodářského zvířectva.

Situace z pohledu obyvatel (zdroj: Na slovíčko, sousedé – Tvorba vize komunity, 2013)

Obyvatelé pozitivně vnímají existenci několika zaměstnavatelů v obci, jako příležitost hodnotí obecní plochy a les, včetně možnosti nákupu stavebních pozemků obcí.

Negativně hodnotí nízkou hladinu příjmů a nedostatečnou nabídku pracovních míst v blízkosti, chátrající areál statku a nedostatečnou podnikatelskou aktivitu a publicitu, která limituje rozvoj autokempu Harta.

INFRASTRUKTURA

Doprava

Území je propojeno silnicemi 3. třídy, základní dopravní spojení je silniční.

  • Silnice III/0353 -  silnice vedena územím severojižním směrem od Višňové s ukončením v křižovatce se silnicí III/03511,  prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění,  ÚAP konstatují komunikační závady ve směrovém a šířkovém uspořádání.
  • Silnice III/03511 -  silnice vedena územím v západovýchodním směru od hranic s Polskem do Frýdlantu,  prochází volným územím mimo zástavbu,  vyšší dopravní zatížení ve vazbě na hraniční přechod,  Liberecký kraj (vlastník komunikace) připravuje zkapacitnění s umožněním průjezdu kamionů.
  • Silnice III/03512 -  silnice tvoří krátkou spojku mezi silnicemi III/0353 a III/03511,  prochází volným územím mimo zástavbu,  místní význam, nízká intenzita dopravy.
  • Silnice III/03514 -  silnice vedena z křižovatky se silnicí III/03511 jižním směrem na obec Dětřichov (spojení na Liberec),  prochází volným územím mimo zástavbu.

Katastr obce mimo zastavěné území zasahuje koridor železniční trati 037 Liberec – Černousy, na území Kunratic však není vlaková zastávka. Historické napojení na železnici bylo zrušeno, těleso původní úzkorozchodné trati vede po severovýchodní hranici území obce, mimo zastavěnou oblast.

Veřejná hromadná doprava je zajišťována autobusy ČSAD Liberec v rámci krajského dopravního systému integrované dopravy krajské společnosti KORID. Kunratice jsou součástí tří tras, z toho jedné mezinárodní (trasa 000645 Liberec – Mníšek – Heřmanice – Bogatynia, 3 spoje v pracovní dny, 1 spoj neděle a svátky, 4 zastávky v obci) a dvou místních (trasa 540641 Liberec – Mníšek – Heřmanice – Frýdlant, 9 spojů v pracovní dny, 3 zastávky v obci; trasa 540642 Liberec – Chrastava – Mníšek – Heřmanice – Frýdlant, 4 spoje v soboty, neděle a svátky).  

V Kunraticích se na silnici III/03511 nachází hraniční přechod ČR – Polsko (Kunratice – Bogatynia) pro pěší, cyklisty, motocykly, osobní automobily, autobusy a nákladní automobily do 12t. Přechod je umístěn mimo zastavěnou oblast obce.

Obci vede zeleně značená turistická trasa KČT (Frýdlant – Arnoltice) a cyklotrasy 3039 (Pašerácká) a 3059 (Krakonošova). 

Technická infrastruktura

Vodní hospodářství

Kunratice jsou součástí podzemního zdroje 14300 – Kvartér Frýdlantského výběžku. Zdrojem povrchové vody jsou drobné místní toky, např. Zaječí a Kunratický potok – levostranné přítoky Smědé.

Pitnou vodou jsou zásobovány z vrtu Dětřichov, skupinovým vodovodem, převážně ve vlastnictví Frýdlantské vodárenské společnosti, a.s. (s vlastnickým podílem obce). Pitná voda je shromažďována ve vodojemu Dětřichov.

Tab.10   Počet obyvatel připojených na vodovod a výhled (zdroj: Program vodovodů a kanalizací, Liberecký kraj, 2002)

Počet obyvatel připojených na vodovod a výhled

Obec není napojena na kanalizaci, čištění odpadních vod je řešeno převážně domovními septiky, novostavby rodinných domů jsou vybaveny domovními čistírnami odpadních vod. Obec má zpracovanou projektovou dokumentaci na kanalizaci a kořenovou ČOV, vzhledem k vlastnickým vztahům k dotčeným pozemkům a předpokládaným nákladům však bude spíše podporovat domovní ČOV.

Na území obce se nachází vodní nádrž, využívaná jako přírodní koupaliště.

Energetika, spoje

Obec je zásobována elektrickou energií z transformovny 110/22kV Frýdlant – Větrov prostřednictvím vrchního vedení. V obci je umístěno 6 venkovních trafostanic.

V obci není zaveden rozvod plynu.

Lokální zdroj tepelné energie provozuje firma Agrofanda spol. s r.o. pro vlastní potřebu, instalovaný výkon je 220 kW.

V obci není provozovna České pošty, nejbližší úřad je ve Frýdlantě.

Telefonní provoz zajišťuje telefonní ústředna HOST Frýdlant, která je optickým kabelem napojena na místní provozní oblast MPO Liberec. Provozovateli vysílačů základnových stanic jsou společnosti Radiokomunikace, O2, T-Mobile, Vodafone a ČEZnet. Hlavním nabíjecím bodem je Lysý vrch (Heřmanice), na kterém jsou umístěny převaděče signálů z vnitrozemí do Frýdlantského výběžku. Na území zasahuje také signál polských sítí.

Nakládání s odpady

Obec nemá vlastní zařízení na likvidaci nebo ukládání odpadu. Systém nakládání s odpady řeší Obecně závazná vyhláška o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Kunratice z roku 2011 (aktualizace k bioodpadům a kovovým složkám odpadů se připravuje na rok 2015). Jednotlivé odvozy odpadů trvalého a rekreačního obyvatelstva jsou prováděny dle prohlášení a plateb ze strany obecního úřadu. Ze strany podnikatelské sféry jsou jednotlivé odvozy prováděny dle individuelně uzavíraných smluv. Shromažďování odpadů je v obci prováděno do přesypných nádob (popelnic) 110 l v počtu 80 – 100 ks. Odvoz odpadů je prováděn přesypovými vozy smluvní organizací A.S.A. Liberec. Nebezpečný odpad je likvidován formou organizovaného svozu. Tuto povinnost za obec dle zákona o odpadech (shromažďování, svoz a zneškodnění nebezpečných odpadů v obci) zajišťuje smluvní organizace. Likvidace odpadních vod ze septiků a žump se provádí na ČOV do Frýdlantu. Podle hodnocení je uvedený způsob nakládání s komunálním odpadem vyhovující a je průběžně rozšiřován o sběr druhotných surovin péčí OÚ zaváděním recyklace odpadů v domácnostech. V území obce jsou vyhražena „hnízda“ pro separovaný sběr odpadů (papír, sklo, PET lahve, textil). Na území obce se nenachází lokalita s legálním využíváním jako skládka odpadů. Černé skládky se odstraňují ve spolupráci s obcí úklidem a odvozem s uvedením míst do původního stavu.

tabulky s daty

1.4.3 Bydlení a bytový fond

V období 1970 – 1990 došlo k poklesu trvale obydlených domů i bytů v rodinných domech. Pozdější nárůst počtu bytů je v 80. letech ovlivněn novou bytovou výstavbou a v letech 2001-2011především výstavbou rodinných domů pro individuální bydlení. Většina bytových i rodinných domů pochází z období před rokem 1919, nejnovější bytové domy z let 1971-1990 (celkem 5 objektů). Po roce 1991 byly stavěny už pouze rodinné domy. Dlouhodobým záměrem obce je výstavba bytových domů pro sociální bydlení (např. startovacími byty).

Vývoj domovního a bytového fondu

1.4.4 Hospodářská základna

V obci se nenachází žádná plocha výroby s velkou nebo malou zátěží. Drobné provozovny se nacházejí především na plochách smíšeného využití pro výrobu a bydlení.

Problematické jsou objekty bývalé průmyslové nebo zemědělské výroby (brownfields) – viz 1.1 a 1.3).

Na katastru obce jsou vyčleněny plochy výroby bez bydlení, a to u křižovatky komunikací III/03511 s III/03514 a východně od obce (na hranici katastru Frýdlantu).

V obci se nenacházejí žádné plochy těžby nerostů.

Tradiční zemědělský charakter obce je dodnes patrný v provozu zemědělských podniků. Nad rostlinnou výrobou (bramborářská oblast) výrazně převažuje výroba živočišná, především extenzivní chov skotu bez tržní produkce mléka.

Situace z pohledu obyvatel (zdroj: Na slovíčko, sousedé – Tvorba vize komunity, 2012)

Obyvatelé obce hodnotí pozitivně dopravní dostupnost a stav zastávek veřejné hromadné dopravy, cyklotrasu, která vede obcí. Kladně je hodnocena kvalitní a dobrá pitná voda i víceúčelová vodní nádrž, fungující systém třídění a sběru odpadu. Jako pozitivní je hodnoceno i to, že zemědělská půda i lesy jsou využívány k hospodaření, přičemž lesy jsou ve vlastnictví obce.

Negativně je hodnocena kamionová doprava, zatěžující komunikace v obci, a znečišťování cyklotrasy při hospodaření statku, což znepříjemňuje využívání cesty pro dopravní i rekreační účely. Dlouhodobě problematický je stav průmyslových brownfields, ale i zemědělských objektů, jen částečně využívaných k hospodaření. Znečištěný je i potok, do nějž jsou bez čištění vypouštěny odpadní vody ze zemědělského hospodářství i z domů. Jako problém pro rozvoj podnikatelských aktivit je posuzován nízký příkon elektrické energie, pro podnikání i soukromý život je jako bariéra posuzován nedostatečný signál internetu a mobilních operátorů.

VYBAVENOST

Tab.14   Zařízení občanské vybavenosti v obci (zdroj: Český statistický úřad, MOS – k 31.12.2013)

Zařízení občanské vybavenosti v obci

Situace z pohledu obyvatel (zdroj: Na slovíčko, sousedé – Tvorba vize komunity, 2012)

Obyvatelé pozitivně vnímají fungující obchod, vybavení a aktivity pro sport a volný čas (kroužky pro děti, stolní tenis, sportovní akce – nohejbalový turnaj, fotbal), existenci školky a školy v obci, péči o starší obyvatele (fungující komise při zastupitelstvu obce) a dobré fungování rodin, knihovnu se studovnou a meziknihovní výpůjční službu, pořádání kulturních akcí (dojíždějící divadlo, letní kinematograf).

Negativně je vnímána absence hřiště pro děti a multifunkčního sportoviště, odpočinkových míst v okolí obce (lavičky, posezení). Obyvatelé by uvítali lepší fungování restaurace (nekuřácký prostor, větší pravomoc obce ovlivnit stav). Jako slabá stránka je hodnocena menší společenská aktivita obyvatel (např. dříve zde bylo a zaniklo ochotnické divadlo, dospělí nemají dost času na vedení dětských kroužků a sportovních oddílů). Na stavu veřejných prostranství, ale i zahrady školky se projevuje vandalismus, část návštěvníků (z Polska) znepříjemňuje nevhodným chováním pobyt na koupališti.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny

Obec se nachází v mírné teplé oblasti s průměrnými hodnotami teplot, slunečných dnů a sněhové pokrývky. Podnebí je zřejmě ovlivněno antropogenním vlivem blízké tepelné elektrárny Turow, tento vliv však není dlouhodobě zkoumán, je posuzován pouze na základě empirického pozorování.

Z hlediska geomorfologického členění území obce náleží do provincie Česká vysočina, soustavy IV. – Sudetská soustava, podsoustava A. – Západní Sudety, okrsku Frýdlantská pahorkatina. Širší území leží na rozhranní dvou orografických celků - severního okraje masivu Jizerských hor na jihu a Frýdlantské pahorkatiny na severu. Území obce leží v nižší, mírněji zvlněné oblasti Frýdlantské pahorkatiny, do něhož terén spadá severními svahy Lysého vrchu. Severojižní osu území tvoří tok Kunratického potoka. Nejníže položený bod je při severním okraji území obce. Výrazným geomorfologickým útvarem je kaňonovité údolí řeky Smědé. V pahorkovitém území se nachází řada kopců. Vraní vrch (373 m). V území se vyskytují ve větší míře žuly a čediče, v povrchových útvarech sedimenty – hlíny, štěrkopísky a nivní uloženiny.

Hydrologie

Území obce spadá do úmoří Baltského moře a povodí 1. řádu Odry a 2. řádu Lužické Nisy. Malá část území v okolí Pískového vrchu leží v dílčím povodí Olešky. Hydrologickou osou území je Kunratický potok. Kunratický potok se vlévá do Smědé, přítoku Lužické Nisy. V severní části území obce protéká potok se zaústěním do Smědé při hranici s Vískou, v západní části území obce se nachází potoky, které křižují těleso bývalé trati, se zaústěním do vodní nádrže umístěné na území Frýdlantu.

Ochrana přírody a krajiny

Ovzduší

Na území obce Kunratice se nevyskytuje koncentrace průmyslu. Zdroje jsou dle platné legislativy členěny na zvláště velké a velké, střední a malé. V území převládají stacionární bodové zdroje lokálních topenišť.

V širším území monitoruje čistotu ovzduší stanice ČHMÚ Albrechtice u Frýdlantu a Frýdlant – Údolí a stanice VÚRV Ludvíkov p.S. Monitorovány jsou koncentrace oxidu siřičitého SO2, oxidů dusíku NOx, NO2, NO, prašný aerosol. Od r. 1990 se zlepšuje imisní situace, imisní limity oxidu siřičitého nejsou překračovány, limity oxidů dusíku a polétavého prachu jsou krátkodobě překračovány v závislosti na dopravní zátěži a rozptylových podmínkách. Přeshraniční vliv elektrárny Turow na kvalitu ovzduší není sledován, podle oficiálních polských zdrojů je elektrárna odsířena a imise jsou v normě.

V území je evidován velký zdroj znečištění ovzduší – provoz zemědělské výroby (produkce 9,31 t amoniaku/rok). Střední zdroj znečištění není v území obce evidován. Největším malým zdrojem je kotelna na uhlí v zemědělském areálu (0,185 MW, 2 kotle RK 100, AK 70).

Voda

Narušení vodního prostředí odpovídá hydrogeologické situaci území a nedostatečnému čištění odpadních vod. Kvalita a vyhovující stav pitné vody je garantován napojením na skupinový vodovod (viz kap. 1.5).

Půda

V území jsou zastoupeny hnědé, oglejené a nivní půdy glejové. Vzhledem ke spíše extenzivnímu způsobu zemědělského hospodaření a malému podílu průmyslové výroby jdou půdní poměry vyhovující.  Z plochy katastru 1243 ha pokrývá zemědělská půda 685 ha (55%), orná půda 472 ha (38%). V 60.-80. Letech bylo realizováno plošné odvodnění pozemků včetně úprav vodních toků a hlavních melioračních zařízení (zatrubnění). Zemědělský půdní fond je částečně převáděn na jiné využití (občanská vybavenost, bydlení, plánované umístění ČOV). Lesní pozemky pokrývají 465,58 ha (37,5% z celkové výměry katastru), převážný rozsah lesů se nachází při západním okraji území podél hranice s Polskem, část v sousedství Smědé a drobné remízy při jihozápadním a jižním okraji obce. Převážná část lesů je zařazena do kategorie lesů hospodářských, lesy zvláštního určení (zvýšená funkce vodoochranná) ve svažitých polohách údolí Smědé. Správu lesů zajišťuje podnik Lesy ČR, s.p. (lesní správa Frýdlant), celkem 38,98 ha lesů je ve vlastnictví obce a 12,45 ha jsou lesy soukromé.
Území obce se nachází v oblasti převážně středního radonového rizika, prostor údolní nivy Smědé se nachází v oblasti vysokého radonového rizika, malá část území jižní části obce se nachází v oblasti nízkého radonového rizika. Míra ohrožení radonem je dána zejména způsobem založení staveb, o protiradonových opatřeních je nutné rozhodovat individuálně.

Příroda a krajina

Státní správu na úseku ochrany přírody vykonává Obec Kunratice, Městský úřad Frýdlant a Krajský úřad Libereckého kraje, pravomoc dozorčí činnosti má Česká inspekce životního prostředí, OI Liberec.
Z hlediska přírodních hodnot je významné bezprostřední sousedství při severozápadním okraji území obce – nadregionální biocentrum a při západním okraji území - nadregionální biokoridor. Na katastr obce zasahuje i území Evropsky významné lokality Smědá s vyhlášenou přírodní rezervací Meandry Smědé. V obci se nachází významný krajinný prvek – jednostranná alej lip při silnici státní hranice - Frýdlant.

Situace z pohledu obyvatel (zdroj: Na slovíčko, sousedé – Tvorba vize komunity, 2012)

Obyvatelé hodnotí pozitivně klidnou polohu obce, rozmanitou a lesnatou krajinu, rybník – víceúčelovou nádrž umožňující i rekreační využívání, zemědělské využívání krajiny pro pastevní chov koní a skotu a chov včel. Kladně je hodnocena také společná aktivita při péči o krajinu – výsadba aleje 50 javorů za účasti dětí. 

Negativně jsou hodnoceny neudržované zemědělské pozemky a znečišťování veřejných prostranství (psi, zemědělská výroba), místní černé skládky, zhoršené ovzduší v části obce (v souvislosti s lokálními topeništi a spalováním nevhodných paliv), chybějící kanalizace a čistírna odpadních vod. Obavy vzbuzuje rozvoj elektrárny Turow, který je z místní i regionální pozice neovlivnitelný.

Obrovský negativní dopad bude mít chystané rozšíření dobývacího prostoru hnědouhelného dolu Turow, díky němuž budou ohroženy zdroje pitné vody na polovině území Frýdlantska.

SPRÁVA

Obec je vedena devítičlenným zastupitelstvem, starosta je uvolněný. Zastupitelstvo zřizuje kontrolní a finanční výbor. Obec je zřizovatelem školy, veřejné knihovny, jednotky sboru dobrovolných hasičů.

Obecní úřad je dostupný po všechny pracovní dny, kontakty jsou zveřejněny na www.obeckunratice.cz. O aktuálním dění jsou občané informováni mj. obecním zpravodajem Kunratický kurýr, který vychází jednou za 1-2 měsíce. 

Rozpočet obce dlouhodobě směřuje k vytváření finanční rezervy např. pro předfinancování a spolufinancování rozvojových projektů.

Rozpočet obce

Obec zatím v menší míře využívala dotačních zdrojů z evropských, národních a regionálních (krajských) zdrojů. S jejich pomocí se v období 2007-2013 podařilo zlepšit environmentální charakteristiky veřejných budov a vybavit školní hřiště herními prvky (výměna oken školy, PRV 2008), zlepšit podmínky školního vyučování (OPVK, 2010), zřídit a vybavit astronomický kroužek (GP LK, 2013).

Obec je zapojena do spolupráce ve formě členství v dobrovolném svazku obcí Mikroregion Frýdlantsko, svazku Euroregion Nisa, v místním partnerství MAS Frýdlantsko, z.s.  V roce 2014 se zapojila do spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování. Neformální spolupráce s Žitavou a Bogatyní je zaměřena na oblast krizového řízení (nebezpečí povodní).

Situace z pohledu obyvatel (zdroj: Na slovíčko, sousedé – Tvorba vize komunity, 2012)

Obyvatelé pozitivně hodnotí aktivitu vedení obce a komunikaci s veřejností (osobní, internetové stránky, zpravodaj), pořádané akce i úsilí o zviditelnění obce (např. podporou akcí spolků, péčí o památky a veřejná prostranství apod.). Za potřebné považují zejména udržení školy.

Jako negativum je vnímána neochota lidí podílet se na věcech veřejných, problematická je přeshraniční kriminalita. Jako nebezpečí, které je však neovlivnitelné z místní úrovně, je vnímána nevyřešená situace územní výměny mezi Českou republikou a Polskem, která ohrožuje integritu území obce.

VÝCHODISKA PRO NÁVRHOVOU ČÁST

SWOT analýza

VYHODNOCENÍ VAZEB DALŠÍCH KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ

Podle Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 – 2020 je obec Kunratice hodnocena jako stabilizovaná, zařazená ovšem do hospodářsky problémového regionu (ORP Frýdlant).

Podle Metodiky vymezení hospodářsky slabých a podprůměrných oblastí Libereckého kraje je obec součástí generelové jednotky Frýdlant, hodnocené jako hospodářsky slabá oblast.

Obec je zařazena do venkovských oblastí jak podle metodiky Libereckého kraje, tak podle národních a evropských metodik.

Pro rozvoj obce jsou důležité rozvojové dokumenty širších území:

  • Mikroregion Frýdlantsko (Komunitně vedená strategie místního rozvoje/SCLLD   Frýdlantsko 2020 )
  • Liberecký kraj (Strategie rozvoje Libereckého kraje, Program rozvoje Libereckého kraje 2014-20)
  • Euroregion Nisa (Strategie rozvoje Euroregionu Nisa 2014-2020)

Tab. 17   Priority rozvojových dokumentů širších území významné pro rozvoj obce Kunratice

Priority rozvojových dokumentů širších území významné pro rozvoj obce Kunratice

V rámci tohoto přehledu není hodnocen soulad s rozvojovými dokumenty vyšších celků (dokumenty na evropské a národní úrovni) a se sektorovými politikami, kde se předpokládá soulad už na úrovni regionálních a subregionálních rozvojových dokumentů.

NÁVRHOVÁ ČÁST

VIZE, DLOUHODOBÉ STRATEGICKÉ CÍLE

Vize a strategické cíle vycházejí ze závěru procesu tvorby vize komunity, kde občané Kunratic diskutovali ve čtyřech pracovních skupinách podle zvolených prioritních oblastí. Jejich závěry byly formulovány jako žádoucí cílové stavy ve třech oblastech:

 VIZE, DLOUHODOBÉ STRATEGICKÉ CÍLE

OPATŘENÍ A AKTIVITY

Opatření a aktivity jsou navrhovány na období 2015 – 2020 pro nositele – obec, z nich vychází zásobník projektů (kap. 4.1). Priority byly stanoveny v diskusi občanů (tvorba vize komunity, 2013) a nově zvoleného zastupitelstva obce na konci roku 2014. Jsou ovlivněny také podmínkami pro realizaci (projektová příprava, dostupné zdroje financování). Náklady jsou odhadovány podle cenové hladiny prací (konec roku 2014).

Opatření a aktivity jsou členěny do 3 oblastí – sociální, environmentální a ekonomické. Jsou navrhovány s ohledem na kompetence obce jako realizátora, tzn. především v oblasti odpovědnosti obce za komplexní rozvoj území (s částečným omezením v oblasti ekonomické, kde jsou podnikatelské aktivity uvažovány především jako soukromé, přičemž obec vytváří podmínky pro rozvoj podnikání v souladu s prioritami udržitelného rozvoje). Seznam investičních aktivit vychází z hodnocení analýzy, především z vyhodnocených slabých stránek a příležitostí.

Sociální oblast

Opatření jsou zaměřena především na stabilizaci obyvatelstva a zlepšení podmínek pro plnohodnotný život obyvatel v obci (základní služby, infrastruktura pro školství, kulturní, sportovní a volnočasové aktivity všech věkových skupin, péče o kulturní a historické dědictví).

Enviromentální oblast

Environmentální hledisko je vedle samostatných projektů významné také v ostatních aktivitách – při rekonstrukcích a úpravách objektů ve vlastnictví obce je kladen důraz na snižování energetické náročnosti objektů, zlepšování podmínek pro čistotu povrchových vod, zvyšování biodiverzity. Samostatnou oblastí je odpadové hospodářství a využívání obnovitelných zdrojů energie z místních zdrojů.Ekonomická oblast

Ekonomická oblast souvisí s environmentální (realizace projektů zaměřených na úspory energií má dlouhodobý kladný vliv na hospodaření obce, projekt komunitní kompostárny umožní využívat místní obnovitelné zdroje energie). Samostatnou oblastí je rozvoj cestovního ruchu, k němuž může obec přispět investicemi a vytvořením podmínek pro rozvoj soukromých podnikatelských aktivit, navazujících na vybudované zázemí.

ZPŮSOB VYHODNOCOVÁNÍ A AKTUALIZACE DOKUMENTU

Zásobník projektů bude každoročně aktualizován a bude vyhodnoceno plnění programu a příspěvek realizovaných projektů k dosahování cílů programu rozvoje obce. Hodnocení bude zveřejňováno na internetových stránkách a ve zpravodaji Kunratický kurýr. Za aktualizaci a hodnocení odpovídá zastupitelstvo obce, kontaktní osobou je starosta.

Tento dokument, který nahrazuje Místní program obnovy vesnice ze dne 16. 4. 1996, včetně dodatku č. 1 ze dne 25. 1. 2008, schválilo zastupitelstvo obce Kunratice na svém veřejném zasedání dne 24. 6. 2015 usnesením č. 39/2015.  Poslední aktualizace dokumentu proběhla a byla schválena dne 15. 2. 2017 usnesením č. 11/2017.

AKČNÍ PLÁN

ZÁSOBNÍK AKTIVIT

Tab. 18 Zásobník projektů k termínu: leden 2015

tabulka část 1

tabulka část 2

tabulka část 3

PŘÍLOHA: MAPA KATASTRU OBCE

mapa

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4
1
5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25
1
26
27 28 29 30 1 2
1
3

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů